Co je spokojený život?

3. června 2016 v 6:13 | Slečna Barevná |  Co jsem sepsala
Zdravím!

Co si představíte pod pojmem spokojený život? A myslíte si, že spokojený život a dokonalý život je to samé? Není. Je v tom velký rozdíl. Tento rozdíl vidí každý jinak velce.

Za dokonalý život si skoro každý představí život bohatý. Kdo by také nechtěl být, že ano? Můžete mít dokonalý život, můžete být obklopeni penězi, ale neznamená to býti šťastný a spokojený. Musíte být spokojeni s někým. A toho někoho, aby i on či ona byl či byla spokojen i s vámi vám nezařídí peníze. Přátelství si musíte zasloužit. Že už jste do někdy slyšeli? Ano, nejspíše slyšeli. Protože to říkají skoro všichni. A víte, co je nejhorší? Že je to pravda. Nebudu vám to tu opakovat, klidně si to najděte i někde jinde. Přesto téma tohoto článku je spokojený život, tak se pojďme na toto téma zaměřit.

Když se řekne spokojený život, co to je? Někomu se stále vybavuje bohatý život. Co se ale vybaví mně? Ihned vám to napíši:

Spokojený život se mi vybaví po škole. Budu po vysoké a s manželem. O někom bych věděla, ale berme to obecně. Nejraději na venkově kříženém s městem, ani moc, ani málo. Představovala bych si tak tři, čtyři děti. Že je to moc? Na dnešní dobu možná ano. Ale kdybych toto řekla před jedním stoletím, bylo by to zase málo. Ideálně dvě holčičky na dva chlapce, ale to se samozřejmě nedá zařídit. U dětí bych chtěla hlavně jedno. Aby nebyly jako ty dnešní.
Jaké? Líné, závislé, neposlušné. Ne, že by takové byly všechny, ale dáte mi za pravdu, některé určitě. No jo.. Už je to tu zase. To co všude slyšíte. Že je dnešní generace hrozná. A víte, co je opět nejhorší? Že je to pravda. A abyste neřekli, že jen pomlouvám ostatní, přiznám se vám k něčemu. Já mezi tu hroznou generaci patřím také. Bohužel. My jsme alespoň v deseti letech lezli po stromech, běhali venku nebo něco podobného. Ale oni? Většina z nich sedí u počítače.
Tohohle bych se chtěla u svých dětí aspoň z části vyvarovat. Mám pocit, že to naše dětství bylo právě že spokojenější. A co děti dále? Když ne počítač, tak co? Hudební nástroj, čtení, chození ven, ruční práce, kreslení a malování nebo třeba nějaký sport? Vidíte, je toho spousta. Jen si vybrat. Nenutila bych je k ničemu, ať si vyberou. Snad nějaké bude knihomol po mně.
Zpátky ke mně. K práci. Co bych chtěla dělat? Obecně je to něco jako právník - auditor. Jak by to ale bylo s dětmi? Právě, to je to. Můj přítel či manžel by neměl být chůva či muž v domácnosti. Myslím, že by s tím on sám nesouhlasil. Jak tedy? Asi bych pracovala na půl úvazku. Nebo třeba půl dne v práci a půl dne doma. Ono stejně, čtyři děti, to je docela dlouhá mateřská.
A co domácnost? Jak už jsem psala, tu bych si představovala jako rodinný domek se psem, ani na venkově, ani na městě. Takový hezký útulný domek se zahradou, třeba i bazénem, nějaké prolézačky pro ty mé čtyři děti by tam mohly býti, houpací síť, stromy, ovocné keře a stromy. Prostě krásné místo. Abychom byli všichni spokojeni.
Co můj volný čas? Čtení, fitness, výlety s dětmi po republice či mimo republiky, venku či vevnitř, příbuzní či neznámí lidé, někdy někam zajít také my dva sami, kamkoli. Vaření, hraní na klavír nebo i cokoli jiného. Samozřejmě práce, ale to není volný čas..

Ještě něco? Já myslím, že ne. Zní to sice jako z pohádky, ale kdo říká, že by můj život neměl být pohádka? Sice jsem optimista, ale to to snad nemůže být pravda. Já znám takové lidi, jsou i docela bohatí, ale neskutečně hodní. Tak proč bych takový život nemohla mít i já? Nevím, jak si žijí oni, já s nimi nežiji, ale mám pocit, že podobný život mají? Jaký? Spokojený.

I teď jsem spokojená. Toto nebyl popis spokojeného života, toto byl popis mého asi tak nějak dokonalého života. Spokojený život by měl být pořád, koneckonců jste si ho vybrali vy. Spokojený život by vám nemělo rušit přepadové zkoušení, povinná četba či nešťastná láska.

Život nemusí být dokonalý, aby byl spokojený.
Každý den se usmívejte, protože je to jen špatný den, ne špatný život.

Tak to by byl můj život, který bych přibližně chtěla mít. Můžu mít, či nemusím. Je to hlavně na mně. A já jsem teď spokojená sama za sebe. Ale i na ostatních. Jaký máte vy ten život? Popřemýšlejte o tom, jako já. Určitě si uděláte i sami sobě radost.

S pozdravem,
Slečna Barevná
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Fredy Fredy | Web | 3. června 2016 v 11:47 | Reagovat

hezky napsáno :-)

2 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 3. června 2016 v 17:01 | Reagovat

Přesně tak, život nemusí být dokonalý, aby byl spokojený. Nejspokojenější lidé jsou v Bhútanu a to není nijak bohatá země :)

3 Slečna Barevná Slečna Barevná | Web | 8. června 2016 v 15:36 | Reagovat

[1]: Děkuji :)

[2]: Mám podobný názor..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama